08.02.2017 / Úspory


Fenomén smart city prostupuje Evropou. Co to vlastně obnáší a jaké vyhlídky můžeme čekat do budoucna?

Moderní technologie prostupují do všech myslitelných oblastí a dotýkají se i našich každodenních činností. Zubní kartáček vám pomůže se správným vyčištěním, pračka sama rozpozná, jaké prádlo jste do ní vložili, a zvolí podle toho program, automobil se vám nastartuje a vytopí dříve, než se k němu vydáte, a světla v domě se zhasnou spolu s vaším odchodem.

Nevyhnutelně se tak chytrými pozvolna stávají i velká města. Průkopníky jsou v tomto ohledu kupříkladu Barcelona a Vídeň, prvky chytrého města ale najdeme například i v Praze, Liberci či Písku. Čím se taková metropole liší od toho, co známe?


Video o chytrých prvcích „smart city“ v Barceloně

Smart city pro lepší životní prostředí

Jedním ze zásadních znaků moderního chytrého města je kvalitní ovzduší a příjemné prostředí. V tomto ohledu může za příklad posloužit právě Barcelona, kde je v okolí hlavních městských bulvárů rozmístěn nespočet senzorů, které kromě kvality ovzduší hlídají i míru hluku a světelné znečištění.

Poslednímu jmenovanému pomáhají i pouliční lampy se senzorem pohybu, jež zůstávají zhasnuté, pokud se v jejich okolí zrovna nikdo nenachází. Díky pokročilému monitoringu tak může radnice velice pružně reagovat na případné přesahování limitů a zavádět příslušná opatření.

Ruku v ruce s prostředím jde také odpad. Chytrá města využívají senzory naplnění pouličních košů i podzemních kontejnerů a přizpůsobují jim odvoz odpadu tak, aby byl co nejefektivnější. Komplexní systém zahrnuje taktéž kontrolu kvality vody, případy jako letošní otravy vodou v Brně či loni v Praze 6 jsou tak v podstatě neuskutečnitelné.

Smart city pro plynulejší dopravu

Ruku v ruce se snižováním podílu skleníkových plynů jde pochopitelně doprava. Velké metropole mají snahu, aby lidé z aut přesedlali na kola či do MHD, potažmo alespoň ve vozidlech nejezdili sami. V USA tak najdeme pruhy vyhrazené pro vozidla s alespoň dvěma osobami na palubě, většina evropských velkoměst má pak do nějaké míry zavedenou preferenci hromadné dopravy, která projíždějícím autobusům či tramvajím dá přednostně na semaforu zelenou. Například ve švédském Malmö projedou křižovatkou rychleji i cyklisté.

Vozový park by pochopitelně měl odpovídat dnešním trendům. Například v Praze jsou při parkování zvýhodněny elektromobily, elektrobusy se testují – ty namátkou ve Vídni fungují běžně. Jsou navíc vybaveny pantografem, prostřednictvím kterého se na konečné rychle dobijí, a zvládají tak elektřinou i topit. Ve čtvrti Augustenborg ve švédském Malmö zase lidé třídí potravinový odpad a z něj vyrobená bionafta pohání zdejší autobusy.


Vídeňský elektrobus v každodenním provozu

Obecným trendem je rozšiřování tramvajové dopravy, jež je kapacitní, ekologická, pohodlná a může být nezávislá na okolní dopravě. Nové tratě tak v poslední době vznikly například v Berlíně či Paříži, s několika se počítá i v Praze a s jednou v Olomouci.

Klasický problém velkoměsta – parkování. I na ten se ovšem dá s pomocí moderních technologií vyzrát. Španělská metropole zavedla pokročilý systém parkování, kdy si pomocí aplikace můžete vyhledat volné místo, následně si jej zarezervovat a rovnou zaplatit. Odpadá tak kroužení ulicemi, které ve větším měřítku ovzduší pochopitelně zrovna neprospívá.

Jednodušší verzi takového systému můžete najít i v Liberci, kde jsou v ulicích rozmístěny cedule s počtem volných míst na nejbližších parkovištích a řidič si aktuální stav může zjistit i prostřednictvím webového portálu, taktéž s možností rovnou zaplatit.

Chytře zorganizovaná doprava může i zachraňovat životy, a to díky usnadnění průjezdu záchranným složkám. Tento model je postupně zaváděn například v Písku, který je v České republice průkopníkem v oblasti chytrých měst. Při výjezdu je naplánována trasa, operativně se přitom mohou na chvíli uzavřít i některé vedlejší ulice, například pro objížďku zácpy, a je zajištěno, že se pomoc dostane k potřebnému tak rychle, jak je jen možné.

Samozřejmostí je podpora elektromobilů, tedy zvyšování počtu dobíjecích stanic a zvýhodňování jejich podmínek ve městě. Namátkou v Praze mohou v nových parkovacích zónách parkovat zcela volně pouze za 100 Kč na rok. V roce 2050 by auta na elektrický pohon měla tvořit 80 % evropského vozového parku.

Satelitní městečka ano, ale jinak

Chytré město se vyznačuje tím, že nové stavby jsou stavěny jako co nejméně náročné na energie. Evropská unie ostatně prosadila legislativu, která říká, že od roku 2020 bude povoleno stavět pouze pasivní domy, tedy takové, jež mají minimální spotřebu energie na vytápění a ohřev vody. Běžnou součástí novostaveb se tak stanou tepelná čerpadla i systémy nuceného větrání. V současnosti mají totiž náročné budovy až 40% podíl na produkci skleníkových plynů.

Ukázkový příklad takové zástavby je čtvrť Bahnstadt v německém Heidelbergu. Na rozloze 116 hektarů vznikne až 2500 nových bytů, jejichž společným znakem bude prakticky nulová produkce emisí. Zároveň je cílem do této oblasti dodávat veškerou energii pouze z obnovitelných zdrojů. Tomu částečně pomohou domy samotné, jelikož na střechách se budou nacházet solární panely, k lepšímu ovzduší v bezprostředním okolí poté přispějí vertikální zahrady na fasádách a v rámci minimalizace množství energie potřebné k vytápění budou jednotlivé bytové jednotky disponovat automatickou ventilací.


Jak bude vypadat satelitní městečko pasivních domů v Heidelbergu

Bahnstadt jde příkladem i v ohledu snížení nutnosti cestovat. V okolí nové zástavby totiž budou vybudovány nejen veškeré služby jako školka a škola, kanceláře, ale i kino, obchody aj. Jinými slovy, obyvatelé to budou mít na všechna důležitá místa prakticky na dosah ruky. Kromě nižší produkce skleníkových plynů to pro město znamená také nižší náklady na budování a provoz infrastruktury.

Energie jen tolik, kolik je opravdu potřeba

V rámci snižování spotřeby energie se do budoucna bude prosazovat systém zvaný smart grid, potažmo chytrá síť. Jeho princip spočívá v tom, že distribuce elektřiny je upravována na základě poptávky v reálném čase a síť prakticky komunikuje s jednotlivými spotřebiči. Každé odběrné místo je tak vybaveno měřičem, který tato data zjišťuje a přizpůsobuje jim množství elektřiny.

Země EU mají stanovený závazek do roku 2030 o 27 % zvýšit množství elektřiny z obnovitelných zdrojů a efektivitu distribuce. Kombinace chytrých sítí a rostoucího výskytu solárních jednotek na budovách je základním pilířem tohoto vývoje. Praktickým přínosem bude jednak to, že odlehčíme životnímu prostředí, a zároveň budeme díky snižování energetické náročnosti za elektřinu méně platit.

Smart grid ve Vrchlabí

Pro příklad chytré sítě není třeba jezdit daleko, ČEZ totiž v roce 2010 spustil projekt Smart Region ve Vrchlabí. Toto město bylo vybráno z několika důvodů – pro daný účel je ideálně velké, s ohledem na jeho okolí je možné pro dodávky energie využívat obnovitelné zdroje a na přilehlém Krkonošském národním parku lze rovnou ověřit praktický dopad na životní prostředí v okolí.

Distribuční síť je zde plně automatizovaná a pod nepřetržitou online kontrolou. V případě poruchy tak může být dodávka energie prakticky okamžitě převedena na nepoškozenou větev. Do sítě spadají veškeré budovy, ale i například dobíjecí stanice elektromobilů. Na případné výkyvy při jejím využití systém nicméně reaguje automaticky, a energetické ztráty při skladování a odesílání zpět do sítě jsou tak naprosto minimalizovány.

Inteligence města je ukryta i v detailech

Jedním z prvků, jež se do velkých měst poměrně rozšiřují, jsou veřejné WiFi hotspoty. Ty jsou obvykle umisťovány v blízkosti zastávek MHD, významných budov či památek. Namátkou v Barceloně jsou u významných míst umístěny i QR kódy, přes které uživatelé načtou stránku s informacemi a kromě toho je dokážou i nasměrovat na nejbližší zastávku MHD či jim poradit, kam se dále vydat.

Trend do budoucna je tedy jasný. Města budou snižovat svoji energetickou náročnost a zároveň pomocí technologií výrazně usnadní život v nich. Pomocí svého chytrého telefonu tak najdete parkovací místo, zjistíte, jak dlouhá fronta je na nejbližší poště nebo třeba kde se aktuálně nachází tramvaj, na kterou čekáte.

Každý jednotlivý prvek smart city přispěje k tomu, že se sníží znečištění či spotřeba energie, a jejich kombinace znamená, že naše metropole budou v následujících letech uživatelsky přívětivější a zároveň nabídnou výrazně lepší ovzduší se zmenšením dopadu na životní prostředí.

Filozofii chytrého města představuje inovativní webový projekt Hospodářských novin a Skupiny ČEZ

 

Sdílejte:
Témata článku:
chytré bydlení